Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Nová maturita

Stránka naposledy upravena 11:25, 25 Říj 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo vytvořeno  Mgr. Ivou Kabeláčovou z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT)
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Obsah stránky:

    Garantovany-obsah.png

     

    Výklad hesla

    O změně podoby maturitní zkoušky a zavedení tzv. státní maturity se začalo poprvé vážně hovořit v polovině 90. let minulého století (mj. na doporučení OECD). V letech 1997–2000 byl na základě odborných diskusí sestaven první model nové maturitní zkoušky, jehož státní část byla pilotována v rámci tzv. Sond MATURANT. K prvnímu pokusu o uzákonění změny maturitní zkoušky došlo v roce 2000 v rámci návrhu školského zákona, který však schválen nebyl. Změna maturitní zkoušky byla uzákoněna až v roce 2004 novým školským zákonem, podle kterého měla být spuštěna ve školním roce 2007/2008. Schválený model nové maturitní zkoušky se však výrazně lišil od modelu, který byl výsledkem mnohaletých odborných a veřejných diskusí, které probíhaly v letech 1998–2001. V červnu 2007 schválila Poslanecká sněmovna novelu školského zákona, kterou odložila start nové maturitní zkoušky na rok 2010. V červnu 2007 byla spuštěna odborná diskuse, která v listopadu vyústila ve finální podobu upraveného modelu maturitní zkoušky. V únoru 2008 byl předložen vládní návrh novely školského zákona. Po projednání Poslaneckou sněmovnou i Senátem byl návrh schválen prakticky jednomyslně v květnu 2008. Cílem novely bylo provedení zásadních změn modelu nové maturitní zkoušky tak, aby reforma byla změnou užitečnou a zároveň bezpečně proveditelnou.

    V roce 1998 se zdálo, že ČR bude po Slovinsku druhou postkomunistickou zemí, která přistoupí na všeobecný trend objektivizace maturitních zkoušek. Více než desetileté období přípravných prací však způsobilo, že nás předběhly jiné sousední státy – např. Slovensko a Polsko. I když tato skutečnost nepůsobí na první pohled pozitivním dojmem, má jedno velké plus. V těchto zemích došlo při zavádění „státní“ maturity k závažným chybám, ze kterých jsme se měli možnost poučit.

    V roce 2009 došlo (novelou zákona) k dalšímu odsunutí spuštění maturitní zkoušky, a to o jeden rok. Prvně tak státní maturitu konali žáci na jaře 2011.

    Maturitní zkouška (MZ) má dvě části – společnou a profilovou

    Společná částstátem garantovaná část maturitní zkoušky, která se ještě dělí na povinné a nepovinné zkoušky. Žák koná povinně dvě zkoušky (z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo matematiky), od roku 2013 tři zkoušky(český jazyk, cizí jazyk a třetí volitelnou zkoušku – žák si vybírá z matematiky, občanského a společenskovědního základu a informatiky). Dále si žák může vybrat až tři nepovinné zkoušky z nabízeného portfolia předmětů.  

    maturita.JPG

    Profilová částje plně v kompetenci ředitele školy. Skládá se ze dvou nebo třech povinných zkoušek a možnosti konat až dvě nepovinné zkoušky. Počet povinných profilových zkoušekstanoví pro každý obor rámcový vzdělávací program (RVP). Do doby, než budou maturovat první žáci, kteří zahájili výuku dle školního vzdělávacího programu (ŠVP), určí jejich počet ředitel školy.

    Dvě úrovně obtížnosti ve společné části maturitní zkoušky

    Povinné zkoušky a některé nepovinné zkoušky jsou připravovány ve dvou úrovních obtížnostizákladní a vyšší.

    Obsah zkoušek v základní úrovni obtížnosti je určen jako největší společný jmenovatel všech maturitních oborů, tzn., že v této úrovni by zkoušku měli zvládnout jak žáci gymnázií, tak žáci středních odborných škol. Škola má podle zákona povinnost připravit žáky alespoň na tuto – základní – úroveň zkoušky.

    Vyšší úroveň obtížnostije určena žákům, kteří mají o daný obor zájem, a předpokládá se, že tento obor budou studovat na vysoké škole. 

    V obou úrovních obtížnosti jsou nabízeny tyto zkoušky– český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ a v budoucnu informatika. Ostatní zkoušky, které si žák může volit jako nepovinné zkoušky (biologie, fyzika, chemie, dějepis, dějiny umění, zeměpis), jsou nabízeny pouze v jedné úrovni obtížnosti a svojí náročností odpovídají spíše vyšší úrovni obtížnosti.

    Je plně na svobodné volbě žáka, v jaké úrovni obtížnosti bude zkoušky společné části konat. Žák si volí úroveň obtížnosti u každé zkoušky zvlášť, nikoli pro celou společnou (státní) část maturity.

    Ve školním roce 2010/2011 měli žáci možnost konat nepovinnou zkoušku společné části MZ z téhož předmětu jako zkoušku povinnou (v jiné úrovni obtížnosti). Tuto možnost již od školního roku 2011/2012 nemají.

    Komplexní zkoušky

    Zkoušky z českého jazyka a literatury a cizích jazykůjsou koncipovány jako zkoušky komplexní - sestávají ze tří dílčích zkoušek. Komplexní zkouška tak ověří všechny jazykové dovednosti – receptivní i produktivní.

    Dílčí zkoušky:

    • didaktický test- centrálně zadávaný, centrálně administrovaný a centrálně vyhodnocovaný; v případě zkoušky z cizího jazyka test obsahuje tzv. poslechový subtest;
    • písemná práce - centrálně zadávaná, centrálně administrovaná, vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky (od školního roku 2011/2012 budou písemné práce hodnoceny nezávislými hodnotiteli mimo příslušnou školu);
    • ústní zkouška- zadávaná, administrovaná a vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky.

    Žák vykoná úspěšně komplexní zkoušku, pokud vykoná úspěšně všechny dílčí zkoušky.

    Český jazyk a literatura

    Každou dílčí zkouškou jsou ověřovány především ty znalosti a dovednosti, k jejichž ověřování je příslušná forma dílčí zkoušky nejvhodnějším evaluačním (hodnotícím) nástrojem. Zároveň je tak minimalizováno nežádoucí překrývání působnosti jednotlivých dílčích zkoušek. K jistému průniku přitom musí docházet vždy, např. budeme-li vycházet z předpokladu, že ve všech třech dílčích zkouškách by mělo být požadováno spisovné vyjadřování, které je v souladu s jazykovými normami.

    Každá z dílčích zkoušek se podílí na celkovém výsledku žáka jednou třetinou. Poměr mezi dílčími zkouškami je tedy 1:1:1.

    Didaktický test (DT) test je konstruován na základě Katalogu požadavků ke společné části maturitní zkoušky. Specifikace testu, která je v katalogu uvedena, určuje, jaké znalosti a dovednosti jsou testem na vyšší a základní úrovni ověřovány. Obsahuje různé formáty úloh – např. s výběrem odpovědi, dichotomické (odpověď na škále ano-ne), přiřazovací, na vyšší úrovni obsahuje také úzce otevřené úlohy, ve kterých žák odpovídá na otázku max. 4 slovy. Test je vyhodnocován centrálně, uzavřené úlohy elektronicky, otevřené proškolenými hodnotiteli – tzv. ratery.

    Písemná práce (PP)- cílem písemné práce je ověřit, zda žák dokáže napsat souvislý, myšlenkově ucelený a strukturovaný text, zda se v něm dokáže vyjadřovat v souladu s jazykovými normami a zda umí funkčně nakládat s jazykovými prostředky. Důležité je také to, jak se žák dokáže orientovat v komunikační situaci nastolené v zadání písemné práce. Písemná práce je zadávána centrálně, žák si může vybrat z deseti zadání. Zadání písemné práce je tvořeno názvem zadání, případně výchozím textem nebo výchozími texty různého charakteru a způsobem zpracování zadání, tzn. vymezením slohového útvaru nebo požadované komunikační situace. Písemné práce jsou hodnoceny podle centrálních kritérií hodnocení.

    Ústní zkouška (ÚZ)– je zadávána formou pracovních listů. Předmětem ústní zkoušky jsou praktické komunikační dovednosti a přiměřená analýza a interpretace uměleckého i neuměleckého textu, a to s využitím znalostí a dovedností získaných v průběhu studia na daném typu střední školy. Zkoušku žák koná s pracovním listem, který dostává až po vylosování zadání. Pracovní listy z českého jazyka a literatury představují zadání ústních zkoušek. Pracovní listy pro své žáky vytváří podle zákona a příslušné vyhlášky jednotlivé školy. Pracovní list, resp. zadání zkoušky, je jednoznačně určen názvem literárního díla (např. Božena Němcová: Babička). Každá škola sestaví podle daných kritérií školní seznam literárních děl (pro každou úroveň obtížnosti), ze kterých si žák sestavuje (opět podle určitých kritérií) svůj žákovský seznam. Ústní zkouška je hodnocena dle centrálních kritérií hodnocení.

    Cizí jazyk

    V současné době je ve společné části MZ nabízeno 5 cizích jazyků – anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk, španělský jazyk a ruský jazyk. Žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je na škole vyučován. Podmínkou volby tedy není, zda příslušný žák volený cizí jazyk na střední škole sám studoval. Zkoušky jsou připravovány a žákům nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti, a to v základní a vyšší. Každá z dílčích zkoušek ověřuje jiné řečové dovednosti. Základní úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech pro cizí jazyk a blíží se úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ[1]), vyšší úroveň obtížnosti se blíží úrovni B2 SERRJ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň.

    Didaktický test (DT)- ve dvou samostatných subtestech jsou ověřovány řečové dovednosti receptivní – poslech a čtení. Nad rámec řečových dovedností je v didaktickém testu ověřována jazyková kompetence.

    Písemná práce (PP)- ověřuje produktivní řečové dovednosti – písemný projev. Písemná práce se skládá ze dvou částí. V každé části žák na základě zadání zpracovává jiný slohový útvar. Zadání pro PP ve vyšší úrovni obtížnosti je vždy v příslušném cizím jazyce, zadání PP v základní úrovni obtížnosti je v českém nebo cizím jazyce v závislosti na úkolu, který má žák zpracovat. V každé části žák zpracovává jeden text odlišného typu, délky a na odlišné téma / situaci. Písemné práce jsou hodnoceny podle centrálních kritérií hodnocení.

    Ústní zkouška (ÚZ)- ověřuje produktivní řečové dovednosti – ústní projev a interakce. Ústní zkouška je jednou z dílčích zkoušek z cizího jazyka a je zadávána formou tzv. pracovních listů. Model ústní zkoušky z cizího jazyka vychází z dosavadního pojetí ústních zkoušek, zohledňuje však i normy a trendy standardních mezinárodních jazykových zkoušek, které jsou konstruovány v souladu s moderními metodami ověřování jazykové úrovně žáka a podle úrovní vymezených ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Žák i zkoušející pracují při ústní zkoušce s pracovním listem, který má 4 části. Pracovní listy jsou připravovány centrálně, škola si je generuje z informačního systému CERTIS. Ústní zkouška je hodnocena dle centrálních kritérií hodnocení.

    Katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky

    Obsah maturitní zkoušky je určen tzv. katalogy požadavků - v souladu s § 78a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění. Jednotlivé katalogy obsahují veškeré informace o požadavcích na maturanty, specifikaci zkoušky a ukázky testových úloh a zadání pro dílčí zkoušky. Dle zákona jsou katalogy zveřejňovány vždy 24 měsíců před konáním příslušné zkoušky. Katalogy jsou ke stažení na www.novamaturita.cz.

    Uzpůsobení podmínek konání společné části maturitní zkoušky

    Žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním mají zákonem zaručené právo na uzpůsobení podmínek vzdělávání i jeho ukončování. Podoba zkoušky jako taková je přímo odvozena od maturitní zkoušky pro žáky bez zdravotního znevýhodnění, uzpůsobeny jsou pouze podmínky pro její konání tak, aby byly vytvořeny rovné podmínky pro každého maturanta bez rozdílu.

    Dle svého handicapu jsou žáci, na základě posudku od pedagogicko-psychologické poradny zařazeni do jedné ze 4 kategorií (Tělesné postižení, Zrakové postižení, Sluchové postižení, Specifické poruchy učení a ostatní), z nichž každá obsahuje 3 skupiny závažnosti. Na základě začlení do kategorie a skupiny jsou pak žákům uzpůsobeny podmínky tak, jak stanovují pravidla vycházející z maturitní vyhlášky.

    Platný posudek od poradenského zařízení žáci odevzdávají řediteli školy spolu s přihláškou k maturitní zkoušce.

    Za samostatnou skupinu v rámci uzpůsobení podmínek MZ lze považovat cizince. Pro potřeby maturitní zkoušky je za cizince považován maturant, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než dva roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky. Pokud žák tuto podmínku splňuje, může zažádat o uzpůsobení podmínek v rámci zkoušky společné části z předmětu český jazyk a literatura – základní úroveň obtížnosti. V takovémto případě se prodlužuje doba konání didaktického testu a písemné práce o 15 minut.

     


    [1]Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Překlad Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002 (z anglického originálu: Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe. Cambridge University Press 2001).

    Klíčová slova (Upravit)

    Soubory 1

    SouborVelikostDatumAutor 
     maturita.JPG
    Žádný popis
    81.82 kB11:13, 25 Říj 2011Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?Akce

    Komentáře

    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    Nový článek Moje osobní zkušenosti se státními maturitami autorky Simony Čihákové může zajímavě doplnit toto heslo - http://goo.gl/36Bgj
    Zasláno 16:06, 22 Lis 2011 ()
    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.