Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Modely emoční inteligence

Stránka naposledy upravena 12:08, 12 Bře 2010 uživatelem David Pokorný
    Obsah
    Žádné titulky

    Garantovany-obsah.png

    Toto heslo bylo vytvořeno Tomášem Slezákem, členem expertní skupiny Metodického portálu.

     
    Schulze (1997) rozlišuje mezi modely, které přistupují ke konstruktu EI jako ke schopnosti a mezi modely, umožňujícími širší kombinaci různých zčásti již zavedených osobnostních rysů pod společným názvem EI. Téměř všechny pak pokrývají následující čtyři oblasti vztahující se k emocím, které jsou výsledkem faktorové kombinace self vs druzí a rozpoznání/uvědomění vs regulace/řízení:
     
    a)      rozpoznání a uvědomění si vlastních emocí,
    b)      rozpoznání a uvědomění si emocí druhých,
    c)      regulace či řízení vlastních emocí,
    d)      regulace či řízení emocí druhých.
     
    První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací a přizpůsobování se jim. Jejím jádrem jsou tři duševní procesy, které autoři dělí následujícím způsobem:
     
    1. posouzení a vyjadřování emocí
    - u sebe – verbální a neverbální
    - u ostatních – neverbální vnímání a empatie
     
    2. regulace a kontrola emocí
    - u sebe
    - u ostatních
     
    3. využití emocí adaptivním způsobem
    - flexibilita plánování
    - tvůrčí myšlení
    - přesměrování pozornosti
    - motivace
     
    Autoři tvrdí, že EI „představuje nový typ inteligence, protože série schopností ve vztahu k emocím, které postulují, spadá do mezí obecně přijímaných pojmových definic inteligence“ a dávají to do souvislosti s Wechslerovou definicí i nteligence (1958) jako souhrnu schopností jedince cílevědomě jednat, racionálně myslet a účinně se vyrovnávat se svým prostředím.  Schulze (2007, s. 57).
     
    V roce 1997 přicházejí tito autoři s přepracovanou a vylepšenou konceptualizací EI, která ji vymezuje jako duševní schopnost a odlišuje ji od klasických sociálněemočních osobnostních vlastností a vynechává třetí větev předchozího modelu, která byla kritizována pro mlhavost použitých pojmů. Místo toho je členěn do čtyř tříd schopností vztahujících se k emocím, které uspořádává od základních ke složitějším dovednostem.
     
    1. Vnímání, posuzování a vyjadřování emocí
    - příjem a rozpoznávání emočních informací ve vlastních fyzických stavech, pocitech, myšlenkách
    - identifikace emocí u druhých lidí, v umění, v symbolech, v jazyce, v chování
    - správné vyjadřování emocí a k nim se vztahujícím potřebám
    - rozlišování mezi správným/nesprávným a čestným/nečestným vyjadřováním emocí
     
    2. Emoční podpora myšlení
    - užití emocí ke zlepšení usuzování, autoři nabízejí příklady událostí, které pomáhají při rozumovém zpracování emocí
    - emoce usnadňují myšlení směřováním pozornosti k důležitým informacím, jsou jasné a dostupné
    - změny nálad mění pohled jednotlivce (optimismus/pesimismus, podpora schopnosti vidět věci z různých úhlů)
    - emoční stavy v různé míře podporují konkrétní přístupy k problémům (např. uměleckou tvořivost)
     
    3. Porozumění emocím a jejich analýza
    - týká se kognitivního zpracování emocí
    - schopnost označovat emoce a rozpoznávat vztahy mezi slovy a emocemi
    - schopnost interpretovat významy emocí ve vztazích
    - schopnost porozumět složitým pocitům či směsicím protichůdných pocitů
    - schopnost rozeznávat pravděpodobné přechody mezi emocemi od jedné k druhé
     
    4. Čtvrtá a poslední větev přepracovaného modelu poukazuje na schopnost zvládání emocí vlastních i emocí ostatních lidí směrem k emočnímu a intelektovému zrání. Stýkají se zde např. motivační, emoční a kognitivní faktory, které po úspěšné identifikaci a vyrovnávání napomáhají zdárnému zvládání emocí.
    - schopnost otevřenosti příjemným i nepříjemným pocitům
    - schopnost podání se či odstupu od emoce dle její informační hodnoty
    - schopnost promyšleného sledování a hodnocení emocí ve vztahu k sobě i druhým
    - schopnost zvládání vlastních a cizích emocí zmírňováním negativních a posilováním pozitivních bez vytěsňování či zveličování nesených informací
     
    Vedle tohoto modelu existuje množství dalších modelů, které spíše než aby si odporovaly, vzájemně se doplňují. Mezi hlavní patří:
     
    Bar-Onův model (1997)
    - intrapersonální složka
    - interpersonální
    - adaptace
    - zvládání stresu
    - obecná nálada
     
    Cooper a Sawaf (1997)
    - emoční gramotnost
    - emoční zdatnost
    - emoční hloubka
    - emoční alchymie
     
    Weisinger (1998)
    - sebeuvědomění
    - řízení emocí
    - sebemotivace
    - efektivní komunikační schopnosti
    - interpersonální odbornost
    - emoční koučování
     
    Higgs a Dulewicz (1999)
    - poháněcí síly (motivace, intuice)
    - restriktivní síly (svědomitost, emoční odolnost)
    - umožňující síly (sebeuvědomění, interpersonální vnímavost, vliv, charakter)
     
    Goleman (1995)
    - sebeuvědomění
    - seberegulace
    - sebemotivace
    - empatie
    - sociální dovednosti
     
    Petrides a Furnham (2001)
    - adaptabilita, asertivita, emoční hodnocení sebe a druhých, vyjadřování emocí, řízení emocí druhých, emoční regulace, impulsivita, vztahové dovednosti, sebeúcta, sebemotivace, sociální kompetence, řízení stresu, charakterová empatie, charakterové štěstí, charakterový optimismus
     
    Měření EI
     
    Schulze (1997) mezi nástroji pro měření EI stručně uvádí následující nástroje:
    - Trait Meta-Mood Scale
    - BarOn Emotional Quotient Inventory
    - Schutte Emotional Intelligence Scale
    - Emotional Competence Inventory
    - Emotional Intelligence IPIP Scales
    - Emotional Intelligence Self-Regulation Scale
    - Dulewicz Et Higgs Intelligence Questionaire
    - Trait Emotional Intelligence Questionnaire
    - Sjöberg Personality Test Battery
    - Tapia Emotional Intelligence Inventory
    - Work-Place Swinburne University Emotional Intelligence Test
    - Workgroups Emotional Intelligence Profile
    - Emotional Intelligence Scale
    - Wong Et Law Emotional Intelligence Scale
    - Lioussine Emotional Intelligence Questionaire
     
    Zároveň však Schulze uvádí výše uvedený handicap spočívající v uvíznutí oblasti výzkumu EI v preparadigmatickém stádiu. „Protože je diskuse o validitě a užitné hodnotě konceptu a navrhovaných metodách měření v dané oblasti v plenkách, je třeba velké opatrnosti při aplikaci dosud navržených metod měření“ (1997, s. 169 – 170). Dále podotýká, že možná zatím ani nelze formulovat správné otázky, přesto již probíhají nadšená měření a intervence pomocí nástrojů, aniž by byly empirickou cestou takové otázky zodpovězeny. Vedle negativních dopadů předčasného užití nástrojů a zveličování konceptu EI přiznává, že zájem veřejnosti o EI měl přínos v nasměrování snah vědců k důležité a do té doby zanedbávané oblasti lidských schopností.
    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.