Metodický portál RVP 

Výklad hesla

Tento pojem je různě vykládán: od pojetí širokého, kdy jde o přístup ve vzdělání, který zabezpečuje, aby se všichni žáci úspěšně učili, k označení především organizačních opatření ve školách, seskupujících žáky podle určitých kritérií. Široké pojetí vztahuje diferenciaci k uplatnění rozdílných vzdělávacích přístupů vzhledem k rozmanitosti žáků (najdeme více v zahraniční literatuře, např. Tomlinson, 1999). V našem školním prostředí je diferenciace vykládána spíše jako rozdělení žáků do stejnorodých (homogenních) skupin. Základním cílem diferenciace je respektovat ve školním učení individualitu žáka.

Kritéria rozdělení jsou různá – např. věk, pohlaví, schopnosti, zájmy, výkon atp. Podle tohoto rozdělení můžeme pojmenovat diferenciaci kvantitativní - kvalitativní a vnější – vnitřní.(Vališová, Kasíková, 2007, 2011)

• Diferenciace kvantitativní (kritérium rozdělení je tu např. výkon žáka, jeho klasifikace)
• Diferenciace kvalitativní (kritériem rozdělení je např. zájem žáka o dané učivo)
• Diferenciace vnější je založena na administrativním (organizačním) přístupu. Diferencovat lze tak školou (např. žáci chodí do různých typů středních škol) a uvnitř školy (např. lze se vzdělávat na větvi humanitní či přírodovědné)
• Diferenciace vnitřní se týká vzdělávání ve třídě. Možností je mnoho: rozdělení třídy nadvě skupiny - pokročilejší, méně pokročilí, obtížnější učivo pro jednu skupinu žáků, méně obtížné pro druhou, individuální plány pro určité typy žáků, specifické úkoly pro žáky zaměřené na jejich schopnosti a zájmy atp. (Vališová, Kasíková, 2007, 2011)

V oblasti diferenciace je důležité:

• Bránit se předčasné vnější diferenciaci zejména školou a uvnitř školy v době povinného vzdělávání.
• Bránit se rigidnímu a trvalému zařazení dětí do vzdělávacích skupin podle výkonu či inteligenčních kritérií (tj. využívat spíše diferenciaci kvalitativní)
• Přemýšlet především nad možnostmi vnitřní diferenciace a nad optimální kombinací diferenciace vnější a vnitřní.(Kasíková, Valenta 1994, Kasíková, Straková, 2011)
• Při plánování diferenciačního opatření zvažovat důkladně klady a problémy konkrétního opatření, hledat v příslušné literatuře ( Cedrychová, Krestová, Raudenský, 1992, Kasíková, Valenta, 1994) konzultovat s odborníky
• Zvážit reálné podmínky školy (personální, prostorové aj.)
• Vyhodnocovat pravidelně homogenní seskupování (klady, problémy)

Použité zdroje a literatura

• CEDRYCHOVÁ, V., KRESTOVÁ, J., RAUDENSKÝ, J. . Možnosti diferenciace žáků nazákladní škole. Praha: H+H, 1992.
• KASÍKOVÁ, H., VALENTA, J. Reformu dělá učitel aneb Diferenciace, individualizace, kooperace ve vyučování. Praha: STD, 1994. ISBN:80-901660-0-8
• KASÍKOVÁ, H., STRAKOVÁ, J. (Eds). Diverzita a diferenciace v základní škole. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011.
• TOMLINSON, C. A. The differentiateed Classroom : responding to the needs of all learners. New Persey: Pearson education, 1999.
• VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007. 402 s. ISBN: 978- 80 -247-1734-0
• VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2011. 456 s. ISBN: 978-80-247-3357-9