Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Archiv předchozí verze a přidaných komentářů

Stránka naposledy upravena 00:12, 18 Bře 2010 uživatelem Mgr. Jindřich Strejček
    Obsah
    Žádné titulky

    Nazvaná podle vedoucího týmu, který v padesátých letech minulého století zpracoval studii, definující přehledně strukturu vzdělávacích cílů ve vztahu k úrovním myšlenkových procesů. Myšlenkové operace jsou v tomto modelu uspořádány tak, jak na sebe navazují od jednodušších ke složitějším a komplexnějším a také tak, jak se vzájemně podmiňují.

    Myšlenkové operace a tím i vzdělávací cíle vyšších úrovní jsou podmíněny zvládnutím, dosažením úrovní předchozích. Nezvládnutí nebo neúplné zvládnutí jedné úrovně obvykle zakládá problémy při dosahování úrovní vyšších.

    Původní Bloomovo rozdělení a z toho plynoucí logika vývoje vzdělávacích cílů je:

    • Hodnocení
    • Syntéza, tvorba
    • Analýza
    • Aplikace
    • Porozumění
    • Znalost

    V průběhu let sice dochází k inovacím a zpřesňování této základní struktury, hlavně u vyšších úrovní (změna pořadí hodnocení a syntézy - tvorby), ale logika postupného vývoje vzdělávacích cílů zůstává.

    (Ostatně v této souvislosti si stačí připomenout Komenského: Od jednoduššího ke složitějšímu.)

    Bloomova taxonomie je jedno z teoretických východisek, které našlo své praktické uplatnění v plánování a řízení vzdělávacího procesu.


    Některá podtémata k dalšímu rozšíření hesla:

    Očekávané a dílčí výstupy ve vzdělávacích programech pohledem Bloomovy taxonomie

    Bloomova taxonomie a kritéria hodnocení

    Vyučovací metody a formy z pohledu Bloomovy taxonomie

    č. 1. Jindřich Strejček 29. 9. 2009
    Většina výkladů Bloomovy taxonomie se zmiňuje o třech různých okruzích vzdělávacích cílů. Kromě toho nejznámějšího, kognitivního okruhu, který je zde popsán, je to také okruh senzomotorický a emocionální (nebo také afektivní). Co se inovací týče, určitě by neměla být brána na lehkou váhu revize, která proběhla koncem poslední dekády minulého století, jak je to popsáno např. zde: http://projects.coe.uga.edu/epltt/index.php?title=Bloom%27s_Taxonomy U nás o této revizi pojednávala ve své studii doktorka Dagmar Hudecová. Dokument je dostupný ke stažení na http://www.msmt.cz/Files/DOC/NHRevizeBloomovytaxonomieedukace.doc.

    č. 2 Jan Zouhar 29. 9. 2009

    Domény Kognitivní Afektivní Psychomotorická

    Upravená Bloomova taxonomie:

    1. Znalosti
    2. Pochopení
    3. Aplikace
    4. Analýza
    5. Hodnocení
    6. Syntéza - Tvoření


    Afektivní - Taxonomie D. B. Krathwohla:

    1. Přijímání (pozorování)
    2. Reagování
    3. Hodnocení
    4. Organizace
    5. Charakterizace hodnotou nebo komplexem hodnot


    Senzorickomotorická - Taxonomie E. Simpsonové:
    - užívaná v oblasti formulace psychomotorických (dovednostních) cílů

    1. Vnímání
    2. Zaměřenost
    3. Řízená motorická reakce
    4. Automatizace komplexních motorických dovedností
    5. Schopnost motorické adaptace
    6. Motorická tvořivost

    č. 3 Karel Tomek 1. 10. 2009

    Propojením základních tezí postupného rozvoje vzdělávacích cílů s Gardnerovou teorií mnohačetných inteligencí dojdeme k poměrně komplexnímu pohledu na celou problematiku. Intrapersonální i interpersonální a další typy ineligencí popsané Gardnerem a následně dalšími autory, představují další "domény", které by měly být v procesu vzdělávání systematicky rozvíjeny v souladu s původní Bloomovou myšlenkou postupného vývoje vzdělávacích cílů, která je nejvíce rozpracována právě pro kognitivní doménu.

    č. 4 Jindřich Strejček8. 10. 2009

    Souhlasím, že je Bloomova taxonomie nejvíce rozpracována pro kognitivní doménu. Co ale, pro úplnost, zahrnout do výkladu hesla všechny 3 domény? Co se týče Gardnera a jeho typologie inteligence, musím se přiznat, že ji s Bloomovou taxonomií slyším spojovat prvně. Mohu se o tom někde dočíst více, nebo je to váš osobní postřeh? Pro možnost obsahově garantovat toto heslo bychom potřebovali doplnit odkazy na literaturu, která se problematikou Bloomovy taxonomie zabývá. Co se týče využití Bloomovy taxonomie v teorii plánování výuky, doporučuji text Jany Staré na http://iucitele.cz/index.php?title=Studovna/Studijn%C3%AD_materi%C3%A1ly/Didaktika/Titulek_str%C3%A1nky

    č. 5 Ondřej Hausenblas 10. 12. 2009

    Myslím, že číslování úrovní i jejich seřazení na vyšší a nižší někdy svádí učitele k tomu, aby se domnívali, že děti mají nejprve cvičit jen ty úrovně nižší, a až budou větší, dostanou úlohy i na analýzu, syntézu, hodnocení. Skutečně se s takovým názorem v praxi setkávám u učitelů, kteří o této taxnonomii vůbec vědí a snaží se ji využít pro děti. Svádí je k tomu taky nesprávně vyložné tvrzení, že k výkonu na úrovních vyšších je nutné zvládnout úrovně nižší - neplatí to úplně, ne všechny z nižších úrovní jsou vždy zapojeny, ale obecně to tak je. Jenomže když se skutečně díváte na děti a jejich činnost, uvidíte vždy, že pořád hodnotí, pořád něco tvoří a rozebírají, a to hodnocení jde už od kojeneckého věku (polívčičku vyprsknu, je nechutná). Takže si musíme asi více dávat pozor na to, aby naše výklady hned ukazovaly, že děti a žáci mají stále mít možnost pracovat na všech úrovních, ovšem podle své věkové nebo vývojové hladiny. K jednoduššímu hodnocení využijí jednodušších informací vybavených z paměti nebo nalezených v nějakém zdroji, stvoří (syntetizují) jednodušší dílo (text, kresbu, stavbu...) z jednodušších dílců spojovaných jednodušším způsobem. Tak jednduše to mínil asi Komenský, ale bývá uchopen příliš složitými postupy a nepochopen... Jednoduché a složité buďtež zprvu objekty a cíle učení, a postupně jděme na ty složité. Jinak totiž se děti ve škole otravují.

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.