Přidat do kolekce              hodnotili 2 uživatelé

Aktivizační metody

Stránka naposledy upravena 09:56, 25 Říj 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Garantovany-obsah.png

    Toto heslo bylo vytvořeno Hanou Kasíkovou. 
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Výklad hesla

    Tímto názvem jsou většinou označovány metody ve výuce, kdy je aktivita žáka zřetelně vidět -tj. je nejen myšlenková, ale projevuje se chováním a konáním nebo alespoň větším objemem řeči žáka. Aktivizační metody kladou důraz také na samostatnou práci žáků a jejich spolupráci s učitelem, což vede k jejich vyšší participaci ve výuce. Primárním cílem těchto metod je přeměna pasivních žáků (posluchačů) v účastníky v učení, kteří se přímou zkušeností naučí mnohem více než při jednostranném použití tradičních frontálních výukových metod.(Kotrba, Lacina, 2007)

    Obvykle se za aktivizační metody označují:  diskuse, výukové hry (interakční, situační, inscenační). projektová metoda, metody uvnitř skupinové práce jako je např. badatelská metoda, metody zkušenostního učení (zážitkové pedagogiky) aj. (Maňák, Švec 2003)

    Při využití aktivizačních metod je důležité:
    • Přemýšlet o smyslu aktivizačních metod, vyhnout se aktivizaci pro aktivizaci
    • Skloubit účelně aktivizační metody s metodami, kdy aktivita žáka není příliš vidět, je založena na napozorování,promýšlení atp.

    Použité zdroje a literatura

    • KOTRBA, Tomáš; LACINA, Lubor. Praktické využití aktivizačních metod ve výuce . 1. Brno : Barrister a Principal, 2007. 186 s. ISBN 80-87029-12-7.
    • MAŇÁK, J., ŠVEC,V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN: 80-7315-039-5

    Doporučená litaratura a odkazy ke studiu

    • KALHOUS, Z., OBST,O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN: 978-80-7367-571-4
    • VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007. 402 s.
      ISBN: 978 -80- 247-1734 -0
    • VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. 2. rozšířené vydání.
      Praha: Grada, 2011. 456 s. ISBN: 978-80-247-3357-9
     
    Klíčová slova (Upravit)

    Soubory 0

     

    Komentáře

    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    K aktivizačním metodám snad stojí za to připomenout, že úzce souvisejí s individualizací výuky: nemá smysl žáky aktivizovat úlohami pomyslného "činnostního učení", ale přitom vyučovat tak, že by všichni měli reagovat na jediný podnět od učitele (bez možností volby) a všichni stejně ("správně").
    Proti aktivizaci působí např. různé kontrolní otázky, které od žáka nevyžadují uvažování a neumožňují mu podat informaci spolu s vlastním výkladem, s vlastním úhlem pohledu nebo s (odůvodněným) hodnocením daného jevu. Žák, který se dost často osobně neuplatní, přestává být dříve či později aktivní. Nejde tedy jen o hry nebo diskuse, ale o různé metody, které požadují zapojení od každého žáka a dávají každému příležitost (např. tím, že žák sdělí svůj poznatek nebo domněnku sousedovi, nebo si ji napíše na lístek a zanedlouho využije v dalším probírání látky.
    Proti aktivizaci také působí, když v učební látce převažují nad tématy a problémy vhodnými k bádání a uvažování takové informace, o kterých "se nemá pochybovat ani diskutovat" (třebaže jsou pro vzdělání nesporně důležité). Právě na takové nepodnětné a nezpochybitelné látce jsou pak používány metody falešné aktivizace, té aktivizace pro aktivizaci, jako například jen povrchní a nepřipravované sehrávání dramatických třídních scének namísto společného promyšlení a vypracování rolí nebo scén.
    Zasláno 19:09, 10 Pro 2009 ()
    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.