Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

5. Dopad změn sazeb ČNB do ekonomiky

Stránka naposledy upravena 15:04, 23 Črvn 2010 uživatelem Jan Filá?ek
    Obsah
    Žádné titulky

    předchozím dílu jsme uvedli, že ČNB provádí svojí měnovou politiku pomocí tzv. cílování inflace. Zároveň jsme vysvětlili, v jakých situacích centrální banka úrokové sazby zvyšuje, snižuje či nemění. V tomto dílu se zaměříme na objasnění, jak se změna úrokových sazeb promítne požadovaným směrem do vývoje ekonomiky a inflace.

    ČNB nastavuje svoji měnovou politiku prostřednictvím tří sazeb. Klíčovou je tzv. limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace, ve zkratce označovaná jako repo sazba. Touto sazbou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank, kterou si ukládají u ČNB. S repo sazbou jsou automaticky svázány dvě zbylé úrokové sazby – lombardní a diskontní sazba. Podrobněji tyto sazby a jejich fungování popisujeme v dílu Operace ČNB na volném trhu.
     
    Změna sazeb ČNB se promítá do tržních úrokových sazeb a následně do dalších proměnných, jakými jsou například měnový kurz, výdaje na spotřebu a investice, úspory, objem výroby, ceny zboží a služeb či ceny aktiv. Různé setrvačnosti na trzích způsobují, že toto promítání sazeb do fungování ekonomiky probíhá se značným časovým zpožděním, přičemž maximálního účinku měnové politiky je dosaženo za více než jeden rok.
     
    Při popisu působení měnové politiky na ekonomiku hovoříme o tzv. „transmisních kanálech“. Transmisní kanály slouží k abstraktnímu oddělení jednotlivých cest, kterými se změna úrokových sazeb postupně promítá do cílované veličiny – inflace. Tyto transmisní kanály fungují souběžně, avšak některé působí na ekonomiku s větší a jiné s menší intenzitou. V dalších odstavcích podrobněji popíšeme nejdůležitější z nich.
     
    Kurzový kanál funguje tak, že např. růst domácích tržních úrokových sazeb podporuje poptávku po investicích do korunových aktiv, které mají vyšší výnos oproti aktivům v cizích měnách. To vyvolá zvýšený zájem o nákup domácí měny, a tím posílení nominálního měnového kurzu koruny. K posílení měnového kurzu dochází z pravidla okamžitě po zvýšení repo sazby, je-li zvýšení sazeb neočekávané. V případě očekávané změny sazeb dokonce posílení koruny nastává dříve než samotné zvýšení sazeb. Silnější kurz koruny pak s poměrně malým zpožděním vede k poklesu cen dováženého spotřebního zboží, resp. cen meziproduktů, což se postupně projeví v poklesu, resp. nižším růstu domácích spotřebitelských cen. Posílení měnového kurzu působí také s poněkud větším zpožděním na pokles zahraniční i domácí poptávky po domácí produkci v důsledku její vyšší ceny ve srovnání se zahraniční produkcí. Domácí výrobci jsou méně konkurenceschopní a dochází ke snížení jejich výroby. Nižší výroba s sebou nese nižší zaměstnanost a menší růst mezd, a tím vzniká dodatečný tlak na pokles inflace. V České republice, jakožto velmi otevřené ekonomice, je kurzový kanál velmi významným transmisním kanálem.
     
    Úrokový kanál má přímý dopad na chování firem i domácností. Nárůst úrokových sazeb centrální banky se promítá do vyšší ceny peněz na mezibankovním trhu, od které jsou odvozeny úrokové sazby pro klientské operace bank, tedy pro vklady a úvěry. Domácnosti v situaci vyšších sazeb více spoří a méně si půjčují, a tudíž vynakládají méně peněz na svoji spotřebu. Je pro ně totiž relativně výhodnější svou spotřebu částečně odložit do budoucna. Poptávka po zboží a službách klesá. Firmám klesá relativní výnosnost investičních projektů v reálné ekonomice ve srovnání s finančními investicemi a ty, které ke svému financování používají komerční úvěry, čelí vyšším úrokovým nákladům. V souhrnu pak firmy omezují své výdaje na pořízení budov, strojů, zařízení a nehmotných aktiv, které potřebují pro svoji výrobu. Pokles spotřebitelské poptávky domácností a investičních výdajů firem pak vede k poklesu výroby v  ekonomice jako celku. Celkově pak dochází ke zpomalení ekonomického růstu, nárůstu nezaměstnanosti, poklesu růstu mezd a inflace.
     
    Úrokový kanál je zesilován kanálem úvěrovým. Při zvýšení úrokových sazeb dochází k nárůstu výše splátek úvěrů a roste riziko nesplacení úvěrů. Podnikům i domácnostem rostou náklady na obsluhu dluhů, dochází skutečně k jejich většímu selhání. Banky tak zpřísňují hodnocení rizikovosti svých klientů a zvyšují svoji rizikovou přirážku, čímž snižují dostupnost nově poskytovaných úvěrů. Výsledkem je další snížení spotřeby, investic, výroby, růstu mezd a následně inflace.
     
    Změna úrokových sazeb má rovněž vliv na ceny ekonomických aktiv, jakými jsou například akcie či nemovitosti. Změna ceny aktiv následně ovlivňuje bohatství ekonomických subjektů, které tato aktiva drží. V této souvislosti hovoříme o kanálu cen aktiv, resp. o kanálu bohatství. Zvýšení úrokových sazeb vede obvykle k poklesu ceny aktiv, neboť vyšší úrokové sazby snižují výnosnost aktiv, a zároveň snižují atraktivnost aktiv ve srovnání s výše úročenými bankovními vklady. Poklesne-li hodnota aktiv v držbě domácností, znamená to pro ně snížení bohatství a na jeho výši částečně závislé spotřeby, kterou by bylo možné profinancovat prodejem aktiv nebo jejich zastavením proti úvěru. Domácnosti proto snižují svoji spotřebu. Obdobně firmy, které drží aktiva, snižují svoje investice. Pokles spotřeby a investic vede k útlumu výroby a inflace.
     
    Ačkoliv se změna úrokových sazeb promítá skrze ekonomiku různými cestami (kanály), všechny nakonec vedou k stejnému cíli – pohybu inflace požadovaným směrem. Restriktivní politika centrální banky (zvýšení sazeb) vede k výše popsaným dopadům do ekonomiky. Dopady expanzivní politiky (snížení sazeb) do ekonomiky jsou přesně opačné a ve svých důsledcích znamenají urychlení ekonomického růstu a inflace, je-li to potřeba k navrácení inflace do cíle. Nejdůležitější, výše popsané transmisní kanály jsou schematicky zachyceny v následujícím obrázku.
     
    Obrázek - Od zvýšení sazeb ČNB k poklesu inflace
    transmise.JPG
     
     

    Kamila Koprnická

    Česká národní banka

    Soubory 1

    SouborVelikostDatumAutor
     transmise.JPG
    Žádný popis
    66.91 kB13:53, 22 Črvn 2010Kamila Kulhavá?