Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

8. Jak vzniká prognóza

Stránka naposledy upravena 15:06, 23 Črvn 2010 uživatelem Jan Filá?ek
    Obsah
    Žádné titulky
    Měnová politika působí na ekonomiku se zpožděním. Než se změna v nastavení nástroje měnové politiky projeví v inflaci, uběhne poměrně dlouhá doba. Proto Česká národní banka (ČNB) musí rozhodovat o dnešním nastavení úrokových sazeb především na základě své nejlepší představy o tom, v jaké kondici bude ekonomika za rok až za rok a půl (v tzv. horizontu měnové politiky). Tato představa ČNB o budoucím stavu ekonomiky je zhmotněna v prognóze ČNB.
     
    Prognóza ČNB je sestavována čtvrtletně. Základní vlastností této prognózy je, že v sobě zahrnuje reakci ČNB na budoucí ekonomický vývoj, která zaručuje návrat ekonomiky do rovnováhy, kdy je inflace v inflačním cíli a ekonomický výstup na své dlouhodobě udržitelné hladině. Dalšími důležitými aspekty prognózy je přebírání předpokladů o vývoji vnějšího prostředí z externích zdrojů (Consensus Economics, tržní výhledy) a vysoká role expertních názorů ve vyznění prognózy. V tomto dílu popíšeme, jak vzniká prognóza ČNB.
     
    Prognózu vytváří sekce měnová a statistiky ČNB, během její tvorby se však konají také dvě schůzky s bankovní radou a dalšími experty. Prognóza se opírá o širokou škálu údajů o vývoji domácí i zahraniční ekonomiky. Prvním krokem při sestavování prognózy je ověření toho, zda nové údaje dostupné od sestavení minulé prognózy nemění představu zpracovatelů prognózy o fungování ekonomiky. Tato představa se přirozeně v čase mění a zpřesňuje, k zásadním přehodnocením základních modelových předpokladů však dochází zřídka. Mnohem častěji nově příchozí údaje mění pouze dílčí modelové vazby (například průsak dovozních cen do cen spotřeby) a zejména pak expertní představu vývoje ekonomiky v nejbližších čtvrtletích (expertní krátkodobou projekci), neboť krátkodobá projekce je z důvodů existence setrvačnosti a přirozených strnulostí v ekonomice značně citlivá na poslední vývoj ekonomiky. Sestavení expertní krátkodobé projekce vývoje ekonomiky je druhým krokem při tvorbě prognózy.
     
    V následujícím kroku je tato krátkodobá projekce vložena – spolu s předpoklady o vývoji v zahraničí, daňových změnách a změnách regulovaných cen – jako výchozí podmínka pro formulaci střednědobé prognózy české ekonomiky s využitím tzv. jádrového predikčního modelu. Ten popisuje přirozené fungování ekonomiky v delším období. Pak následuje proces diskuse vyznění střednědobé prognózy a jejích rizik a hledání souladu mezi krátkodobou a střednědobou prognózou. Toto postupné „vylaďování“ prognózy představuje nejobtížnější a nejzdlouhavější část její tvorby.
     
    Z výše uvedeného je zřejmé, že na tvorbu prognózy ČNB nelze nahlížet jako na jakýsi automat, který ze vstupních údajů mechanicky vypočítá nejpravděpodobnější budoucí vývoj včetně vhodné reakce ČNB. Prognóza obsahuje nejen nové údaje, ale také odhady dopadu nových údajů do jednotlivých sektorů ekonomiky, přičemž tyto odhady se opírají jak o intuitivní, dlouhodobými zkušenostmi podložený názor expertů, tak o číselné analýzy.
     
    Po vyladění je střednědobá prognóza schopna poskytnout základní scénář budoucího vývoje, založený na nejpravděpodobnějším vývoji všech vstupních veličin. Zároveň lze simulovat vývoj ekonomiky v situacích, kdy nastane z dnešního pohledu méně pravděpodobný vývoj některých veličin – například měnového kurzu, vnější poptávky či ceny ropy. Takovým simulacím se říká alternativní scénáře a citlivostní scénáře či − je-li modifikováno chování centrální banky − měnověpolitické experimenty. 
     
    Prognóza budoucího vývoje je spojena s velkou mírou nejistoty, která pramení z nedokonalosti vstupních dat, neúplného poznání fungování ekonomiky, nutného modelového zjednodušení složitých ekonomických vztahů a z nejistoty ohledně předpokládaného vývoje exogenních veličin (zahraniční vývoj, přírodní katastrofy atd.). Tuto nejistotu se ČNB snaží explicitně vyjádřit tím, že její prognózy klíčových veličin jsou zveřejňovány v podobě tzv. vějířových grafů, ve kterých je nejistota zachycena rozšiřujícími se intervaly spolehlivosti prognózy (viz grafy z aktuální prognózy ČNB).
     
    Obrázek – Tvorba prognózy ČNB
     
    jak vzniká prognóza.JPG
     
    Jan Filáček
    Česká národní banka

    Soubory 1

    SouborVelikostDatumAutor 
     jak vzniká prognóza.JPG
    Žádný popis
    30.72 kB13:46, 22 Črvn 2010Jan Filá?ekAkce

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.