Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

14. ČNB a euro

Stránka naposledy upravena 16:08, 23 Črvn 2010 uživatelem Jan Filá?ek
    Obsah
    Žádné titulky
    Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie. Vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu – euro. Zatím si však Česká republika ponechává vlastní měnu s tím, že k přijetí eura dojde až po splnění tzv. maastrichtských kritérií a poté, co bude Česká republika na přijetí eura celkově ekonomicky připravena. Maastrichtská kritéria přitom stanovují určité meze pro inflaci, úrokové sazby, kolísání kurzu, schodek veřejných rozpočtů a velikost vládního dluhu. Cílem těchto kritérií je zaručit, že země přijímající euro netrpí makroekonomickou nestabilitou.
     
    Pouze pokud má země svoji vlastní měnu, může vykonávat svoji vlastní měnovou politiku. Okamžikem, kdy přijme jednotnou evropskou měnu, deleguje měnovou politiku na Evropskou centrální banku (ECB), která vykonává měnovou politiku jednotně ve všech zemích, které přijaly euro (tzv. eurozóna). Tato politika je pro všechny země eurozóny stejná, úrokové sazby a pochopitelně i kurz tak mají všechny členské země stejné. Takovýto jednotný „měnový kabát“ přitom padne dobře jen zemi, která má podobný vývoj jako jádro eurozóny a která je schopna chybějící měnovou politiku nahradit pružnou rozpočtovou politikou a dalšími přizpůsobovacími mechanismy. Jednotné nastavení měnové politiky pak ekonomice vyhovuje a pokud by v určitých situacích nevyhovovalo, rozpočtová politika a celkově pružná ekonomika dokáží toto nevyhovující působení měnové politiky nahradit. Země pak může plně využít výhod společné měny. Mezi ně patří zejména odstranění kurzového rizika vůči hlavním obchodním partnerům,  poplatků za směnu domácí měny za euro apod. Zemi, která není sama schopna dosáhnout nízké a stabilní inflace, navíc přijetí eura umožní dosáhnout příznivějšího makroekonomického prostředí. Odstranění těchto nákladů a problémů zvýší užitečnost peněz jako prostředku směny, povede k prohloubení mezinárodní dělby práce a zvýšení zahraničního obchodu a investic.
     
    Pokud však ekonomika země není sladěna s eurozónou, není pružná a pokud rozpočtová a další politiky nemají dostatečný prostor pro aktivní působení na ekonomiku, pak přijetí eura může být pro zemi riskantní. V případě, že by euro přijala a poté čelila jiným šokům než jádro eurozóny, působení měnové politiky ECB na domácí ekonomiku by bylo nevhodné a ke zlepšení ekonomické situace by nemohl přispět ani vývoj měnového kurzu. Pokud by navíc ekonomiku nebylo možné stabilizovat ani rozpočtovou politikou či jinými nástroji, pak by vážně hrozilo, že se ekonomika začne chovat velmi kolísavě – období konjunktury by střídala recese a HDP, zaměstnanost a inflace by značně kolísaly.
     
    Rozhodnutí, zda přijmout euro, je velmi důležité a v podstatě nevratné. Proto Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí každoročně analyzují připravenost české ekonomiky přijmout euro a dávají v tomto smyslu doporučení vládě. Zkoumání se přitom neomezuje pouze na výše zmíněná maastrichtská kritéria, ale bere v potaz mnoho dalších ukazatelů pružnosti české ekonomiky, její sladěnosti s eurozónou a akceschopnosti domácí rozpočtové politiky.
     
    Od chvíle, až vláda rozhodne o termínu přijetí eura, uplynou do přijetí eura zhruba tři roky. Důvodem je, že Česká republika musí splnit kurzové maastrichtské kritérium, které vyžaduje dvouleté úspěšné členství v tzv. kurzovém mechanismu ERM II. Teprve po úspěšném setrvání v tomto mechanismu a po splnění dalších kritérií bude jisté, že Česká republika zavede euro, a lze tak začít s finální fází technických příprav, jako je ražba národních eurových mincí.
     
    Obrázek: Postup přijetí eura
    přijetí eura.JPG
     
    Ačkoliv nebude mít Česká republika po přijetí eura možnost nastavovat vlastní měnovou politiku, bude se spolupodílet na rozhodování ECB. Guvernér ČNB bude členem hlavního rozhodovacího orgánu ECB – Rady guvernérů – a bude se účastnit hlasování o nastavení eurových úrokových sazeb. V tomto hlasování však bude muset odhlížet od českých zájmů a hledět na zájem eurozóny jako celku. ČNB bude i po vstupu do eurozóny nadále vykonávat pravomoci, které nepřevede na ECB (např. dohled nad finančním trhem, ale i emise „českého“ eurového oběživa, platební styk, ochrana spotřebitele na finančním trhu atd.).
     
    Jan Filáček
    Česká národní banka

     

    Soubory 1

    SouborVelikostDatumAutor 
     přijetí eura.JPG
    Žádný popis
    38.92 kB13:24, 22 Črvn 2010Jan Filá?ekAkce

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.