Přidat do kolekce              hodnotil 1 uživatel

11. Operace ČNB na volném trhu

Stránka naposledy upravena 15:07, 23 Črvn 2010 uživatelem Jan Filá?ek
    Obsah
    Žádné titulky
    V jednom z předchozích dílů jsme popsali, jak se nastavení základních úrokových sazeb postupně promítá do ekonomiky. Přemýšlivý čtenář si ale může položit otázku, jak centrální banka dokáže hýbat s úrokovými sazbami. Úrokové sazby jsou totiž cenou, kterou je nutno platit z peněz, a jako každá cena, i úrokové sazby se řídí poptávkou a nabídkou. Pokud poptávka převyšuje nabídku, cena peněz – úroková sazba – roste, a naopak. Jak tedy může centrální banka nastavit tuto cenu tak, aby odpovídala jejím představám? Odpovědí je, že Česká národní banka (ČNB) skutečně není schopna zcela určovat cenu peněz, ale má možnosti, jak krátkodobé úrokové sazby přiblížit velice blízko svým představám, neboť je silným hráčem na mezibankovním trhu krátkodobých vkladů.
     
    Představu ČNB o tom, jak by měly být vysoké úrokové sazby jakožto nástroj měnové politiky k ovlivňování ekonomiky, ztělesňuje tzv. limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace (zkráceně „dvoutýdenní repo sazba“). O nastavení této sazby bankovní rada hlasuje na svých zasedáních. Již samotný název naznačuje, že se jedná o jakýsi limit, ke kterému by se tržní úrokové sazby měly blížit, a že jde o sazby na repo operace se splatností dvou týdnů. "Repo" je zkratka pro anglický výraz "Repurchase agreement", který lze do češtiny přeložit jako "dohoda o zpětném nákupu". Repo operace představují ze strany centrální banky prodej cenných papírů bankám s jejich pozdějším nákupem za vyšší cenu, kde z toho vyplývající výnos pro protistranu (věřitelskou komerční banku) odpovídá výši tzv. repo sazby. Na repo operace se dá pohlížet jako na úvěr zajištěný cenným papírem, přičemž repo sazba představuje úrok, který ČNB bankám za tento úvěr platí. Výše této sazby pak přirozeně ovlivňuje i úroky, za nějž si jsou banky ochotny půjčovat peníze navzájem na mezibankovním trhu. Cílem repo operací ale není pouze nastavit úrokové sazby na požadovanou úroveň, ale též udržovat v oběhu přesně takové množství peněz, jaké si finanční systém a ekonomika vyžadují. V české ekonomice je z historických důvodů spíše přebytek likvidity, kterou ČNB pomocí repo operací "stahuje". Objem likvidity stahované ČNB se řádově pohybuje ve stovkách miliard korun a například před Vánoci je výrazně nižší než v jiné části roku, protože v souvislosti s vánočními nákupy dochází k růstu poptávky po hotovosti a banky vybírají své vklady u ČNB.
     
    Repo operace v ČNB probíhají formou tzv. tendrů.  Ve snaze o dosažení co nejmenších nákladů na stažení volné likvidity ČNB organizuje repo tendry zpravidla v podobě tzv. americké aukce. Ta probíhá následovně: ČNB nabídne komerčním bankám, aby si u ní uložily určitý objem volné likvidity odpovídající potřebám bankovního sektoru, za což jim poskytne výnos, který bude odpovídat nejvýše limitní úrokové sazbě pro dvoutýdenní repo operace. Komerční banky pošlou své nabídky, které obsahují jak objem prostředků, které chtějí u ČNB uložit, tak úrokovou sazbu, za jakou jsou ochotny tyto prostředky uložit. Nabídky jsou pak uspokojovány postupně počínaje nabídkami s nejnižší sazbou až do naplnění objemu repo tendru. Sazba, za kterou si komerční banky uloží peníze u ČNB, však může být pouze pod nebo přesně na úrovni limitní sazby, ale nemůže být nad ní. Údaje o výsledcích aktuálních repo tendrů lze nalézt na webu ČNB. Při repo operacích ČNB přijímá i poskytuje jako zástavu pouze vybrané cenné papíry v českých korunách, zahrnující pokladniční poukázky ČNB, státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy.
     
    Spolu s úpravou limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace dochází zpravidla i k úpravě dalších měnověpolitických sazeb, kterými jsou lombardní a diskontní sazba. Lombardní sazba je zpravidla o jeden procentní bod nad limitní sazbou. Za tuto sazbu si mohou komerční banky půjčit na jeden den likviditu od ČNB za poskytnutou zástavu. Naopak za diskontní sazbu si mohou komerční banky v ČNB likviditu na jeden den uložit. Diskontní sazba je obvykle jeden procentní bod pod limitní sazbou s výjimkou situace, kdy repo sazba poklesne na jedno procento či níže. Diskontní sazba totiž nemůže být dle rozhodnutí ČNB záporná, neboť vystupuje v mnoha právních předpisech jako sankční sazba.
     
    Možnost půjčovat si od ČNB nebo ukládat u ČNB nad rámec repo operací však komerční banky v praxi příliš nevyužívají. Důvodem může být i skutečnost, že v případě přebytku či nedostatku likvidity si tuto likviditu mohou uložit či půjčit za výhodnějších podmínek na mezibankovním trhu. Lombardní a diskontní sazby tak spíše plní tu roli, že určují maximální a minimální úroveň krátkodobých tržních sazeb na mezibankovním trhu. ČNB je tudíž svými nástroji schopna udržovat tržní úrokové sazby blízko své limitní úrokové sazby i ve výjimečných situacích, kdy dochází k prudkým krátkodobým výkyvům nabídky a poptávky po penězích.
     
    Jan Filáček
    Česká národní banka

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.